Zaměstnanost

Právo na práci je v českém právním prostředí zakotveno v Listině základních práv a svobod – „Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací“. Položme si však otázku: „Je skutečně práce v užším pojetí zaměstnání vždy cestou z chudoby?“ Příčiny, proč tomu tak není, jsou různé.
Mezi nejčastější překážky na cestě k získání zaměstnání patří kumulace zdravotních
a sociálních problémů, častou příčinou je zadlužení a exekuce, materiální a psychická deprivace, rezignace při dlouhodobé nezaměstnanosti, ztráta pracovních návyků, absence praxe, nízká kvalifikace a produktivita práce, vyšší věk atd. U mladých absolventů škol hrozí riziko, že po ukončení školy zůstanou závislí na rodině a sociálních dávkách. Jde tedy o celý komplex příčin a následků, které mohou snížit šance na kvalitní a udržitelné zaměstnání.
Z jiného úhlu pohledu je třeba se zamyslet nad kvalitou pracovních míst. Setkáváme se s nejistotou v podobě dočasných nebo krátkodobých smluv, problémem mohou být i pracovní agentury, které nabízí práci za nevýhodných podmínek nebo nelegální zaměstnání, které lidé někdy upřednostňují z důvodu hrozby exekuce příjmů atd. Pozornost je třeba věnovat i situacím, kdy se pracovat „nevyplatí“, jde například o exekuce z nízkých příjmů, krátkodobé či projektové zaměstnávání, kdy po ukončení nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo vyšší sociální podpora než mzdové ocenění.

Podporujeme / požadujeme:
-    nastavení procesů individualizovaného a multidisciplinárního přístupu k zájemci o práci v kombinaci se sociální prací, profesním vzděláváním a dalšími podpůrnými nástroji a programy. Jde nám o uznání odlišných potřeb jednotlivců i skupin, pomoc při překonávání překážek a zlepšení jejich postavení prostřednictvím získání důstojného zaměstnání;
-    inkluzívní trhy práce reflektující specifické potřeby jedinců, např. model prostupného zaměstnávání v případě potřeby napojený na systém dostupného bydlení přístupný pro lidi zažívající chudobu;
-    přijetí legislativy, která je solidární k aktivitám sociální ekonomiky a podporuje komunitní rozvoj občanské společnosti. Jde například o přijetí právní úpravy sociálních podniků propojenou se zákonem o zaměstnanosti. Přijetí této legislativy zároveň přispěje k rozvoji malých a středních podniků v regionech, které jsou vzhledem ke specifickým potřebám některých zaměstnanců (zdravotně postiženým, ohroženým sociálním vyloučením, lidí bez přístřeší atd.) nejvhodnějšími zaměstnavateli.