Chudoba a sociální vyloučení

Jak se měří chudoba?

V Evropské unii se vyskytuje 16% lidí žijících v chudobě, což představuje cca 78 miliónů lidí. Česká republika má podle posledních měření více než 10% lidí žijících v chudobě, což reálně představuje téměř 1 milión obyvatel.

Za chudobu se považuje život s příjmem nižším než 60% průměrného platu.

K tomu se zjišťuje vlastnictví hmotných statků jako je např. televizor, myčka nádobí či auto. Také jak často si zkoumaný subjekt či rodina může dovolit zahraniční dovolenou.

Dalšími faktory jsou věk, pohlaví, typ domácnosti a stav zaměstnanosti, které dávají detailnější pohled na osoby v největším riziku chudoby. Obecně platí, že lidé, kteří žijí pod hranicí chudoby delší dobu, jsou více ohrožení než ti, kteří tímto způsobem žijí jen krátkou dobu. Ale výše příjmu není pro chudobu jediným určujícím kritériem.

Podíl dětí do 17 let v Evropě ohrožených chudobou činí 19%. Je to o něco málo vyšší procento, než připadá na lidi starší 65 let. Domácnosti s jedním rodičem a nezletilými dětmi jsou ohroženy chudobou až ve 33%. Tato čísla představují průměr a velmi se liší v různých zemích Evropské unie.

Co nejčastěji vede k chudobě?

Některé životní okolnosti přispívají k většímu riziku života v chudobě:

• DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST či málo placená, nekvalifikovaná práce, která člověku nepřináší uspokojení a nepostačuje k vytváření rezerv,
• NÍZKÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ a pracovních zkušeností, která omezuje schopnost získat dobré zaměstnání a plat, brání duševnímu růstu a účasti na životě společnosti,
• PŘEDLUŽENÍ - život v dluzích, které hrozí exekucí majetku,
• ZTRÁTA BYTU, nevyhovující bydlení, život na ulici,
• VELIKOST A TYP RODINY, kde hlavními rizikovými faktory jsou zejména velký počet dětí a osamělí rodiče,
• GENDER: ženy trpí chudobou podstatně více než muži, ať už jsou samostatně žijící s platem pod úrovní platu mužů ve stejném postavení, ať samy vychovávají děti či utrpěly ztrátu hmotných statků, prestiže a společenského postavení v důsledku rozpadu manželství,
• ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ velkého rozsahu nebo dlouhodobá nemoc omezující přístup k dobře placenému zaměstnání a zvyšující životní náklady,
• ŽIVOT VE VYLOUČENÉ NEBO VELMI ZNEVÝHODNĚNÉ KOMUNITĚ, která má horší přístup k veřejným službám jako je doprava, škola, úřady, a ke zdrojům zábavy, např. v oblasti kultury a sportu,
• PŘÍSLUŠNOST K MENŠINOVÉ SKUPINĚ jako jsou v ČR Romové a migranti bez dokumentů, zažívající projevy diskriminace a rasismu, což je doprovázeno omezenými možnostmi kvalitního zaměstnání, horšími podmínkami bydlení i ztíženým přístupem k základním službám.

Sociální vyloučení má nejsilnější dopad na sociální vazby, psychiku i vlastní sebepřijetí, což následně může výrazně ovlivňovat úspěch při řešení problémů ve výše zmíněných oblastech.

Jak předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení?

Chudobě lze předcházet. Programy zaměřené na prevenci zchudnutí mají za cíl podchytit lidi v rizikových situacích a nenechat je dojít k nejhoršímu.

Například podaří-li se zabránit vystěhování rodiny z bytu, na kterém vázne dluh, rodina zůstane pohromadě, rodiče se nedostanou do azylových domů a dítě nebude z rozhodnoutí soudu vyrůstat v dětském domově. Náklady na pobyt dětí v dětských domovech plus sociální služby a dávky poskytnuté lidem v obtížných životních situacích z dlouhodobé perpektivy přesahují náklady na samostatný život rodiny. Ta za pomoci a podpory v kritické situaci snáze najde a zrealizuje její řešení.

Principy účinné prevence jsou včasná pomoc a dostatečná odborná úroveň k účinnému řešení problematických situací. V této souvislosti je třeba poukázat zejména na to, že se státu vyplatí, aby z veřejných financí podporoval občanské poradny a další návazné sociální služby určené pro lidi v obtížných životních situacích. Patří k nim samozřejmě i výstavba bytů pro rodiny s nízkými příjmy a komunitní péče orientovaná na pomoc těm, kdo se v obtížných životních situacích ocitnou. 

V této situaci se velkou částí pomoci a podpory uplatňují nestátní neziskové organizace. Jejích práce je od samého založení organizace zaměřená na cílové skupiny, které z objektivních či subjektivních důvodů strádají těžkými problémy a jejich řešení patří k nejobtížnějším. Patří k nim občanská sdužení, obecně prospěšné společnosti, charity, diakonie, nadační fondy a nadace. Důležité je, aby dokázaly dobře komunikovat s klienty a spolupracovat s veřejnou správou.

Proč sítě organizací?

Sitě mají větší účinnost než jednotlivé organizace. Důležité jsou pohledy z různých stran a vzájemná inspirace. Jejich úkolem je hledat vhodné spojence v dalších oblastech občanské společnosti, spolupracovat s podobně zaměřenými organizacemi v zahraničí a snažit se o vytváření společných stanovisek. Důležitá je i vazba na veřejnou správu, politiky a média.

Některé návrhy na opatření proti chudobě a sociálnímu vyloučení

• BYDLENÍ: využívání neobydlených bytů a domů jako přístřeší pro lidi bez domova
• DLUHY: informace o zásadách finančního hospodaření a legislativní opatření na omezení predátorských praktik nebankovních i bankovních institucí, které v konečném stadiu zbavují lidi majetku
• VZDĚLÁVÁNÍ A MOŽNOST ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE ČI REKVALIFIKACE pro zlepšení možností při hledání zaměstnání, podpora studia nemajetných dětí, job kluby
• OSVĚTA A INFORMACE: pravdivé informace o rizikových situacích, kterým lze zabránit na základě správných rozhodnutí (závislosti, půjčky aj.)
• HAZARD: osvěta a omezení, popřípadě zákaz provozu herních automatů
• VĚZEŇSTVÍ: větší využívání alternativních trestů
• OBTÍŽNÉ SITUACE: rozšíření sítě občanských poraden a nabídky sociálních služeb NNO, které pomáhají překonat kritické životní období a vést k “normálnímu”, obyčejnému životu
• JOB KLUBY: nediskriminační přístup úředníků veřejné správy a dalších institucí: právo lidí na úplné a srozumitelné poskytnutí informací
• PODPORA TOLERANCE A SOLIDARITY: likvidace „vyloucených lokalit”
• PROJEKTY MULTIKULTURNÍ VÝCHOVY VE ŠKOLÁCH, vzájemné poznávání při společných akcích.

 Energetická chudoba

Transpozice příslušných směrnic 2009/72/EC a 2009/73/EC byla provedena novelami zákona 458/2000 Sb. Energetický regulační úřad (ERÚ) je v rámci tohoto zákona pověřen stanovovat ceny nebo jejich limity v oblasti dodávek elektřiny, plynu nebo věcně usměrňované ceny tepla. Podle zákona musí postupovat transparentním a předvídatelným způsobem tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu dané energetické činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. ERÚ obstarává nediskriminační přístup na trh (v našem případě je to energetická burza v Německu, která určuje ceny silové elektřiny, které se dále ke spotřebiteli zvyšují o nákladové položky distribuce, které hlídá právě ERÚ) a povzbuzovat vyrovnanou bilanci dodávané a odebírané elektrické energie. Dále ERÚ stanovuje sazby a metodiky pro jejich výpočet. Cílem je další podpora decentralizace zdrojů potřebné energie a vytváření energetických ostrovů. ERÚ má pravomoc vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků, případně ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm elektroenergetickým podnikům, které nedodrží své povinnosti, nebo navrhovat příslušným soudům, aby takové sankce uložily. Může rozhodovat, bez ohledu na uplatňování pravidel hospodářské soutěže. Principiálním úkolem ERÚ je přispívat k zajištění vysokých standardů univerzální a veřejné služby v souladu s otevřením trhu a ochranou zranitelných zákazníků a zajistit plnou účinnost opatření na ochranu spotřebitele.  ERÚ zveřejňuje 1) doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynu pro domácnosti, roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích způsobem umožňujícím dálkový přístup; 2) přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie, ERÚ spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a Agenturou pro spolupráci evropských regulačních orgánů (ACER), konzultuje s nimi například připravovaná rozhodnutí, týkající se přeshraniční a regionální spolupráce a poskytuje jim informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů, dále spolupracuje s Evropskou komisí, ACER, s ministerstvem a jinými správními úřady, s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií.
O prevenci energetické chudoby pojednávají shora uvedené Směrnice. Energetická chudoba je kombinací nízkého příjmu, špatně z energetického hlediska postavených obydlí, pohlaví, druhu zaměstnání, či příslušnosti k určité skupině obyvatel. Dále je samozřejmě důležitý zvolený způsob vytápění, možnosti řízení zapínání a vypínání na dálku. Problém je velký v tom smyslu, že energetická chudoba většinou způsobuje i konsekventní zdravotní problémy a zatěžuje nadbytečnými náklady systém zdravotnictví a sociální péče i výchovný a vzdělávací systém, v konečném důsledku se může stát zásadní překážkou společenské soudržnosti v celých oblastech. Obecná chudoba a energetická vzájemně povětšinou korelují, neboť ceny energií se regulují.

Podporujeme / požadujeme:
-    veškeré činnosti kontrolních orgánů nad činností ERÚ a vyzýváme je, aby je konaly řádně, podrobně a při nedodržení zákonných ustanovení požadovaly okamžité vyvození důsledků směrem k Radě ERÚ, jejíž členové jsou přímo odpovědni za řádnou činnost tohoto nezávislého úřadu i pokud jde o dodržování předepsané vysoké úrovně ochrany spotřebitele, včetně bezpečnosti dodávek za přiměřené sazby,
-    modernizaci distribučních sítí, například zaváděním inteligentních sítí, které by měly být budovány tak, aby motivovaly k decentralizované výrobě elektřiny a energetické účinnosti, přičemž distribuční sítě mohou být osvobozeny od požadavků na jejich oddělení od výrobce elektrické energie,
-    povolovací procedury, které nesmějí být neúměrně dlouhé, a nediskriminační přístup na přenosové sítě,
-    údržbu a výstavbu nezbytné síťové infrastruktury, včetně propojovací kapacity a decentralizované výroby elektřiny, což jsou významné prvky pro zajištění stabilních dodávek elektřiny, tepla i plynu,
-    všechna žádoucí sociální opatření pro podporu zvláště zranitelných osob,
-    umožnění stálého přístupu k objektivním a transparentním údajům o spotřebě (stejně jako k cenám a nákladům na služby související a neopominutelné pro kvalitní dodávku elektřiny, plynu nebo tepla) jako klíčového aspektu při poskytování dodávek zákazníkům pro to, aby si mohli vyžádat od případné konkurence předložení skutečně úplné nezkreslené nabídky distribučních služeb na daném místě a čase,
-    vypracování vnitrostátních energetických akčních plánů a dalších vhodných rámců pro boj proti energetické chudobě, jejichž cílem je snížit počet osob, které se s problémem energetické chudoby potýkají – při dodávkách energií zranitelným osobám uplatnit integrovaný přístup v rámci sociální politiky a mezi opatření sociální politiky zahrnout např. zlepšení energetické účinnosti v domácnostech.