Bydlení: Prevence bezdomovectví - Sociální bydlení

Bezdomovectví
Bezdomovectví nevnímáme jako samostatný jev, ale jako důsledek působení většího množství nepříznivých okolností na život člověka, které mohou ohrozit nebo znemožnit jeho schopnost získat a udržet si důstojné a trvalé bydlení. Například stále více seniorek a seniorů žije ve své  domácnosti osamoceně, což často způsobuje, že výdaje spojené s bydlením se pro ně stanou finančně neúnosnými. Do podobné situace se může dostat i rodič s dítětem po rozvodu nebo osoby se zdravotním postižením. Dále jsou ztrátou bydlení ohroženy děti, které odcházejí z dětských domovů. V těchto situacích lidé vyhledávají alternativní způsoby bydlení Mohou sice žádat o příspěvek na bydlení, avšak je to spojeno s řadou problémů. Některé obce poskytují sociální bydlení, ale většina obcí lidem ohroženým ztrátou bydlení dostatečně nepomáhá. Přebývají proto na předražených ubytovnách, vznikají sociálně vyloučené lokality, v horším případě zůstávají na ulici. Rodinám jsou v důsledku toho děti odebírány do dětských domovů. Zároveň dochází ke ztrátě zaměstnání a následnému zadlužování, čímž se tato situace stává bezvýchodnou a ve většině případů neřešitelnou. Hodně lidí se s tím vyrovnává velice těžce, mohou u nich nastat psychické obtíže. Zvyšují se tak výdaje státu na sociální dávky i  na zdravotní péči.
Data získaná z průzkumů, jakož i z každodenní zkušenosti organizací poskytujících pomoc lidem bez přístřeší, ukazují, že v České republice sice v některých obcích již přistoupili k řešení bezdomovectví, ale k výraznému posunu v celostátním měřítku dosud nedošlo. Proto EAPN ČR zařazuje problematiku bezdomovectví a bydlení jako prioritu ve své strategii zmírňování chudoby  a sociálního vyloučení. Traduje se zde, že lidé bez domova nechtějí komunikovat, avšak ve skutečnosti je to problém spíše majoritní společnosti, způsobený nedostatkem informací a znalostí veřejnosti o sociální problematice. Většina lidí neví, jaká je právní úprava v sociální oblasti. Tento nedostatek je ve vzdělávání na školách i v celoživotní osvětě, aby lidé znali úlohu institucí a orgánů EU i jejích členských států, sociálních pracovníků v různých zařízeních, nemocnicích atd. a svá práva a povinností v sociální a zdravotní oblasti. Mezi sociálními službami chybí zejména kontaktní práce v terénu mezi lidmi bez domova, využívání snadno dostupných služeb, které přibližují sociálně vyloučené jedince i rodiny společnosti, s níž se – ať už dobrovolně či nedobrovolně – rozešli, a usnadňují nalezení jejich cesty k vlastnímu domovu.
Za mimořádně důležité považujeme předcházet problémům bydlení účinnou prevencí bezdomovectví, spíše  než řešením jejich následků. Proto se chceme podílet na řešení nepříznivých faktorů, které k bezdomovectví vedou. Svou roli vidíme v koordinaci aktivit jednotlivých organizací, podílíme se na přípravách legislativních opatření a poskytujeme zpětnou vazbu zákonodárcům. Zároveň jsme si vědomi určitého napětí mezi osobami bez domova a většinovou společností,  nedůvěry, nevraživosti a neochoty k vzájemnému soužití. Proto chceme v rámci svých možností působit na veřejné mínění, podporovat a propagovat projekty, které se snaží zlepšit vzájemné vztahy a vnést do veřejného prostoru více solidarity, porozumění a tolerance.

Dostupné bydlení
V české společnosti chybí snadno dostupné byty. Nejsou ustálena kritéria pro přidělování nájemních bytů ve vlastnictví obcí. Pro zavedení systému dostupného bydlení je řada důvodů:
•    počet lidí bez domova i osob ohrožených ztrátou bydlení vzrůstá, jejich vyloučení se stupňuje a jsou vystaveni stále větší segregaci,
•    některé skupiny obyvatelstva jsou diskriminovány v přístupu k bydlení (rodiny s více dětmi, cizinci, Romové, propuštění vězni apod.),
•    stále se zvyšují náklady na bydlení a s ním spojené služby,
•    zvláště problematický je vyděračský obchod s chudobou a bytovou tísní, kterou v mnoha případech zhoršuje odnímání příspěvků na bydlení z důvodů, které s bytovou nouzí přímo nesouvisí (např. školní docházka) a vytváření tzv. bezdoplatkových zón,
•    není systém komplexní sociální práce s lidmi majícími problémy s bydlením.
Systém dostupného bydlení je nutno zavést na základě zákona o sociálním bydlení, postaveném na těchto principech:
•    je nutno zákonem jednoznačně definovat sociální bydlení a bytovou nouzi,
•    důraz je třeba klást na prevenci vystěhování a ztráty bydlení,
•    nesmí docházet k diskriminaci určitých skupin obyvatelstva při přístupu k bydlení,
•    sociální bydlení je nutno poskytovat tak, aby nedocházelo k segregaci a koncentraci sociálních bytů v území,
•    podpora bydlení musí být orientována cíleně na specifické zranitelné cílové skupiny obyvatelstva (domácnosti), nikoliv na plošné programy podpory bydlení jako v minulosti,
•    v rámci systému sociálního bydlení je nutno poskytovat poradenství v oblasti bydlení,
•    musí být garantována kvalita sociálního bydlení,
•    podpora bydlení musí vycházet ze závazných minimálních technických standardů sociálního bydlení,
•    pro realizaci systému dostupného bydlení jsou klíčovou úrovní obce (města), které musí zjišťovat, plánovat a zajišťovat kapacitu sociálního bydlení ve správním obvodu své působnosti, a to
-    ve vlastním bytovém fondu,
-    v bytových domech soukromých vlastníků.
-    v nově postavených bytových domech,
•    je třeba jasně zákonem stanovit pravidla pro financování sociálního bydlení (nejlépe garantovaného státem), využívajícího
-    dávky na bydlení,
-    limity pro kauce,
-    regulace trhu s byty,
-    podporu vlastnického i nájemního bydlení,
-    výstavbu sociálních bytů,
-    pronajímaní prázdných bytů pro sociální bydlení,
-    pronajímaní soukromých nájemních bytů pro sociální bydlení,
-    nástroje územního plánování,
•    pro podporu sociálního bydlení musí být snadno využitelné dotace z veřejných finančních zdrojů včetně evropských fondů, a to bez omezení pravidlem nedovolené veřejné podpory.

Podporujeme / požadujeme:
V oblasti bezdomovectví
-    vybudování komunitních sítí sociálních služeb pro práci na ulici,
-    vzdělávání streetworkerů se zapojením lidí se zkušeností s bezdomovectvím a sociálním vyloučením,
-    návaznost terénních sociálních služeb na sociální služby integračního charakteru či na zdravotnická zařízení,
-    vzdělávání ve školách i celoživotní vzdělávání dospělých, zaměřené na informovanost a kompetence v sociální oblasti, zvláště v problematice bydlení a prevence bezdomovectví.
V oblasti dostupného bydlení
-    zásadu „housing first“ (nejprve bydlení),
-    Koncepci sociálního bydlení v podobě navržené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR,
-    poziční dokument Platformy pro sociální bydlení „Systém sociálního bydlení v České republice“,
-    účast lidí bez domova na přípravě a připomínkování návrhu zákona o sociálním bydlení a související legislativy.