EVROPSKÁ SÍŤ PROTI CHUDOBĚ A SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ JE NEZÁVISLOU SÍTÍ ORGANIZACÍ A SKUPIN ZAPOJENÝCH DO ZÁPASU S CHUDOBOU A SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM V EVROPĚ.

Celoevropská debata

byla iniciována orgány Evropské unie na přelomu roku 2019 a 2020 ve formě Konference o budoucnosti Evropy a byla zahájena v Evropském parlamentu s ročním zpožděním způsobeném pandemií koronaviru 9. května 2021 ve Štrasburku projevem prezidenta Francie Emmanuela Macrona. Probíhá ve všech členských zemích EU s předpokládaným ukončením v roce 2022.

Rozhodli o tom předseda Evropského parlamentu David Sassoli, portugalský premiér António Costa (jménem předsednictví Rady EU) a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, kteří 10. března 2021 podepsali společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy s názvem "Demokratický dialog s občany - Budování odolnější Evropy". Toto prohlášení otevírá cestu k zahájení řady diskusí a jednání, které občanům ze všech koutů Evropy umožňují sdílet nápady a přispět tak k utváření její budoucnosti. V této zprávě seznamujeme s obsahem prohlášení.

Cílem Konference je dát občanům možnost vyjádřit se k tomu, co je pro ně důležité. Základními principy Konference jsou inkluzívnost, otevřenost a transparentnost. V průběhu Konference budou vždy zachovávána lidská práva, respektováno soukromí občanů a dodržována pravidla EU pro ochranu údajů.

Konference se zaměřuje mimo jiné na tato témata:

  • budování zdravého kontinentu,
  • boj proti změně klimatu a řešení environmentálních výzev,
  • hospodářství ve prospěch lidí,
  • sociální spravedlnost,
  • rovnost a mezigenerační solidarita,
  • digitální transformace Evropy,
  • evropská práva a hodnoty včetně právního státu,
  • migrační výzvy,
  • bezpečnost,
  • úloha EU ve světě,
  • demokratické základy EU,
  • metody posílení demokratických procesů, jimiž se Evropská unie řídí.

Diskuse se mohou rovněž zaměřit na průřezová témata týkající se schopnosti EU plnit politické priority, jako je zlepšování právní úpravy, uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, provádění a vymáhání společného práva EU (acquis) a transparentnost. Občané mohou vznést další otázky, které jsou pro ně důležité.

Základní metody a nástroje konference:

Konference je akce zaměřená na občany, vycházející z přístupu „zdola nahoru“ a prosazující širší, interaktivní a kreativní formy účasti. Konference zahrnuje zejména tyto nástroje:

  • velký počet akcí a debat pořádaných v rámci Konference po celé EU, a to na různých úrovních: evropské, vnitrostátní, nadnárodní a regionální, se zapojením zástupců občanské společnosti a dalších zúčastněných subjektů,
  • panelové diskuse evropských občanů, organizované orgány EU na celoevropské úrovni, reprezentativní z hlediska zeměpisného původu, genderu, věku, socioekonomického zázemí a úrovně vzdělání a přenášené živě digitálními informačními prostředky,
  • panelové diskuse občanů jednotlivých členských států,
  • tematické akce spojující podněty z různých panelových diskusí v členském státu,
  • plenární zasedání Konference, projednávající nejméně jednou za šest měsíců doporučení vycházející z panelových diskusí občanů konaných na vnitrostátní a celoevropské úrovni a seskupená podle témat bez předem stanoveného výsledku a bez omezení na předem stanovené oblasti politiky,
  • mechanismus zpětné vazby, zajišťující, že nápady vyjádřené během Konference a jejích akcí vyústí v konkrétní doporučení pro akce ze strany EU,
  • interaktivní vícejazyčná digitální platforma na úrovni EU (ve formě webových stránek), shromažďující, monitorující a analyzující online příspěvky a podněty ze všech akcí souvisejících s Konferencí a od občanů po celou dobu jejího trvání a zveřejňující dokumentaci akcí Konference, která byla spuštěna 19. dubna 2021.

Zvláštní akce jsou věnovány mladým lidem, neboť jejich účast má zásadní význam pro zajištění dlouhodobého dopadu Konference.

Panelové diskuse se věnují příspěvkům shromážděným v rámci Konference, formulují soubor doporučení ohledně návazných opatření, která by měla EU přijmout, a předkládají tato doporučení plenárnímu zasedání Konference.

V důsledku pandemie COVID-19 má klíčový význam využití digitálních kontaktů a činností, zásadní součástí Konference by však měla být osobní účast a dialogy tváří v tvář.

Organizace Konference:

V čele Konference je společné předsednictví tří nejvyšších představitelů orgánů EU, kteří podepsali společné prohlášení: předsedy Evropského parlamentu, předsedy Rady EU (šéfa předsednického státu) a předsedkyně Evropské komise. Řídící strukturu konference dále tvoří Výkonná rada Konference, složená ze tří zástupců a nejvýše čtyř pozorovatelů každého ze tří předsedajících orgánů (Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise). Se statusem pozorovatele se Výkonné rady účastní trojka předsednictví Konference výborů pro evropské záležitosti. Jako pozorovatelé mohou být rovněž přizvány Evropský výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, stejně jako zástupci dalších institucí EU a sociálních partnerů. Výkonná rada má pravidelná zasedání jednou za dva týdny (obvykle ve středu počínaje 24. březnem 2021) a přijímá svá rozhodnutí na základě konsensu. Výkonná rada vypracuje a zveřejní závěry plenárního zasedání Konference. Výkonné radě v práci napomáhá nevelký společný sekretariát zajišťující rovné zastoupení všech tří předsedajících orgánů. V rámci všech řídících složek Konference je zaručeno rovné zastoupení všech tří předsedajících orgánů EU a genderová vyváženost.

 

Složení Výkonné rady Konference:

Spolupředsedy Výkonné rady Konference jsou Guy Verhofstadt za Evropský parlament, portugalská státní tajemnice pro záležitosti EU Ana Paula Zacarias jako zástupce předsednictví Radě EU a místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuica. Dalšími členy Výkonné rady jsou: ze strany Evropského parlamentu Manfred Weber (EPP) a Iratxe García Pérez (S&D), ze strany Rady EU slovinský státní tajemník pro záležitosti EU Gasper Dovzan a francouzský státní ministr pro záležitosti EU Clément Beaune a ze strany Evropské komise místopředseda pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled Maroš Šefčovič a místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.

Pozorovateli Evropského parlamentu jsou Gerolf Annemans (ID), Daniel Freund (Zelení / EFA), Zdzisław Krasnodębski (ECR) a Helmut Scholz (Levice). Ze strany Rady EU jsou pozorovateli česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, švédský ministr pro záležitosti EU Hans Dahlgren, španělský státní tajemník pro EU Juan González-Barba Pera a belgická ministryně zahraničních věcí a místopředsedkyně vlády Sophie Wilmès. Za COSAC jsou pozorovateli Guido Wolf, Gunther Krichbaum, Luís Capoulas Santos, Marko Pogačnik a Bojan Kekec, za Evropský výbor regionů Apostolos Tzitzikostas, za Evropský hospodářský a sociální výbor Christa Schweng, za BusinessEurope Markus Beyrer a za ETUC Luca Visentini.

Zasedání Výkonné rady Konference:

 

Plenární zasedání Konference jsou složena ze zástupců Evropského parlamentu, Rady EU, Evropské komise, Evropského výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, jakož i z rovnoměrného zastoupení všech vnitrostátních parlamentů a ze zástupců občanů. V případech, že se diskuse dotýkají úlohy EU na mezinárodní scéně, připojí se i Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Mohou být přizváni zástupci klíčových zúčastněných subjektů.

Plenární zasedání Konference:

  • První plenární zasedání 10. 5. 2021

 

Subjekty řídící konferenci se na základě konsensu dohodly, jakým způsobem se předkládají zprávy o výsledcích jednotlivých činností realizovaných v rámci konference. Konečný výsledek konference bude představen ve zprávě určené společnému předsednictví. Všechny tři orgány urychleně přezkoumají, jak na tuto zprávu účinně navázat – každý v rámci svých pravomocí a v souladu se Smlouvami EU.

Konference, její řídicí struktura a akce pořádané v jejím rámci vycházejí z hodnot EU zakotvených ve Smlouvách EU a v Listině základních práv Evropské unie. Konference má vlastní jednotnou identitu a chartu, k níž se musí přihlásit všichni pořadatelé akcí pořádaných v rámci konference.

 

Více informací najdete v angličtině v dokumentu Evropské komise "Shaping the Conference on the Future of Europe" z 22. ledna 2020 a v češtině v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o postoji Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy.

 

V České republice pověřila vláda ČR koordinací Konference o budoucnosti Evropy Odbor komunikace o evropských záležitostech Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, který k tomu využívá síť 13 regionálních Eurocenter v krajích ČR, webový portál Euroskop a Národní konvent o EU.

 

Konferenci o budoucnosti Evropy napomáhá v ČR Zastoupení Evropské komise v ČR.