EVROPSKÁ SÍŤ PROTI CHUDOBĚ A SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ JE NEZÁVISLOU SÍTÍ ORGANIZACÍ A SKUPIN ZAPOJENÝCH DO ZÁPASU S CHUDOBOU A SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM V EVROPĚ.

Tisková zpráva k výzkumu Caritas CARES 2017 o chudobě v ČR

13. 02. 2018 00:00

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde podobný průzkum probíhal, není v České republice chudobou zasaženo takové množství obyvatel. Ovšem tato procentuálně menší skupina se naopak potýká s mnohem hlubšími problémy, respektive s větším množstvím problémů. Zatímco v Řecku nebo Španělsku je hlavním problémem vysoká nezaměstnanost mladých, u nás je nezaměstnanost na historických minimech. Avšak ve skupině, o které mluvíme, tedy zhruba u 300 tisíc mladých lidí, se nezaměstnanost (která je více, než třetinová) kombinuje s nízkým vzděláním, nedostatečnou finanční gramotností, minimální praxí, problematickým rodinným zázemím, potížemi s bydlením, dluhy apod. V Česku mají tedy chudobou zasažení lidé tzv. kumulativní znevýhodnění.

 Nikdo nemůže za to, do jakého prostředí se narodil, i proto pomáháme všem bez rozdílu. Součástí charitního díla je ale i boj za spravedlivější systém, který lidem na okraji umožní začlenění do společnosti, aby mohli žít plnohodnotný život. Jsem hrdý, že své zkušenosti z praxe dokážeme v expertní rovině přetavit do praktických doporučení,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

 „Výzkum Caritas CARES v případě České republiky ukázal, že mezigenerační přenos chudoby má jasnou příčinu: řada mladých lidí nezná jiný způsob života ani pozitivní vzory a neumí sama svou situaci zlepšit. Toto zjištění je podstatné pro pochopení okolností vzniku chudoby a umožní i lépe nastavit mechanismy v České republice. Celý projekt Caritas CARES má za cíl zjistit příčiny chudoby mladých lidí v Evropě a její podoby, což nám umožní účinněji s ní bojovat,“ dodal Jorge Nuño Mayer, generální sekretář Caritas Europa.

 Mezi zvlášť znevýhodněné skupiny patří mladé matky samoživitelky, lidé odcházející ze zařízení ústavní péče (ti postrádají základní sociální návyky), osoby ze sociálně vyloučených lokalit, drogově závislí a lidé se zdravotním postižením. Jako hlavní problémy pak byly identifikovány následující překážky sociální nebo legislativní: problematické rodinné zázemí a chybějící návyky, zadlužování nezletilých z příčin, které nemohou ovlivnit, špatně nastavený systém sociálních dávek, nedostupnost bydlení, obtížná vymahatelnost placení výživného na děti a byznys s dluhy a exekucemi, kvůli němuž se i mladí lidé rychle dostávají do dluhových pastí.

 Mezi hlavní příčiny, které mladé lidi drží prakticky v trvalé chudobě, patří problematické rodinné zázemí. Není neobvyklé, že dluhy mají už děti, za které rodiče například neplatí poplatky za komunální odpad, pošlou je na autobus bez peněz na jízdenku, nezaplatí jejich pokutu nebo si na jejich jméno pořídí účet u mobilního operátora a nehradí vyúčtování. V den osmnáctých narozenin dětem často přichází rozhodnutí o exekuci. Pokud má člověk exekucí hned několik, jsou srážky ze mzdy tak vysoké, že se legální zaměstnání stává pro člověka takřka nemožným.

 Dalším modelovým příkladem je rodina, která žije z dávek hmotné nouze. Když potomek začne pracovat, kvůli současné legislativě (společné posuzování osob v domácnosti) se okamžitě snižují dávky zbytku rodiny. Než mít jednoho člena v nestabilním zaměstnání, je jistotou nechat ho doma a rovněž na dávkách. Čelit tlaku rodiny je tedy další překážka při cestě za „normálním“ životem. Mladí bez pracovních zkušeností těžko rozvíjejí profesní kariéru. Najdou proto jen nekvalifikovaná a špatně placená místa.

 Palčivým problémem mladých v České republice je navíc dostupnost bydlení. Obecních bytů je nedostatek a pro lidi z problematických poměrů nebo z dětských domovů jsou prakticky nedostupné právě proto, že často dluží obci peníze (absence dluhu obci je jedna z podmínek přidělení bytu). Pro mladé lidi přitom neexistuje dostatečná záchranná síť pro prevenci bezdomovectví. Mnohým hrozí pád do extrémní chudoby, život na ulici nebo v dočasných ubytovacích zařízeních. To vede ke špatnému fyzickému i psychickému zdraví a mnohdy i k drogové závislosti.

Překážky pro pořízení si komerčního bydlení představují výše kauce, výše nájmu a diskriminace na trhu s bydlením (například Romové nebo rodiče samoživitelé). Často jedinou cestou jsou azylové domy, ubytovny a jiné formy substandardního bydlení. Důsledkem této situace je rozvoj byznysu, kterému se přezdívá obchod s chudobou. Bydlení je přitom základní potřebou i podmínkou přístupu k běžnému zaměstnání. Přibližně 68 500 lidí v České republice žije bez přístřeší a asi 119 000 lidem hrozí ztráta bydlení.

 Matky samoživitelky obtížně nacházejí práci, která by šla skloubit s péčí o děti, místa ve školkách jsou nedostupná nebo drahá a k tomu v mnoha případech matky nedostávají výživné na děti od bývalého partnera. V každé sedmé české rodině přitom figuruje pouze jeden rodič, z toho 90 % jsou matky samoživitelky a 35 % z nich zažívá příjmovou chudobu. Podle našeho loňského průzkumu má třetina z nich vážné potíže uspokojit potřeby rodiny ze svého měsíčního rozpočtu, 56 % má alespoň jednu půjčku nebo jiný typ dluhu.

 Co už v tom Charita dělá

Charita Česká republika poskytuje zdravotní a sociální služby více než 130 tisícům potřebných ročně na území celé České republiky. Kromě dluhových poraden a sociálně-aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi provozujeme (co se výše uvedeného výčtu problémů týká) azylové domy pro matky s dětmi v tísni, sociální služby pro muže a ženy bez domova a nízkoprahová centra pro děti a mládež. Rovněž se věnujeme připomínkování zákonů v sociální oblasti a naši odborníci analyzují celou situaci. Proto navrhujeme zákonodárcům následující šestici opatření.

 

Jaká navrhuje Charita opatření

1)     

Motivovat mladé lidi pracovat i přes zadlužení: když se zvýší ochrana příjmů při zadlužení, bude člověk dluhy splácet, ale souběžně mu zůstane víc peněz, než kdyby žil jen z dávek. Když má člověk nastoupit do práce s nižší vidinou příjmu, než má dosud, logicky nenastoupí. Snahou je tedy zajistit dostatečný příjem z práce.

Dalšími opatřeními jsou zpřístupnění institutu oddlužení vyššímu počtu lidí, ochrana před neúměrným zadlužením, změny v exekučním řádu a další série opatření, kterou jsme zpracovali do samostatného materiálu nazvaného Odstraňme dluhové pasti! Na duben 2018 připravujeme jeho prezentaci v Senátu.

2)     

Schválení zákona o sociálním bydlení, rozšiřování bytového fondu obcí – prosazujeme zajištění dostupného bydlení pro všechny.

3)     

Ochrana dětí před zadlužením – není spravedlivé, aby dítě splácelo dluhy, za které nemůže.

4)     

Institut společně posuzovaných osob (užívaný při výpočtu dávek hmotné nouze) – existuje možnost z něj člověka vyjmout, ale není příliš používaná. Chceme prosadit její častější využívání ve vztahu k příjmu potomků.

5)     

Rozvoj sociálního podnikání – chceme podpořit vznik pracovních míst, která by se dala skloubit s péčí o děti, a vytváření pracovních návyků mladých, kteří zatím nepracovali. Byl připraven věcný záměr zákona s podmínkami a způsoby podpory a je třeba pokročit v legislativním procesu.

6)     

Zavedení zálohovaného výživného a souběžně dalších opatření, která podpoří řádné vyplácení výživného na děti, např. zvýšení dostupnosti mediačních služeb při rozchodu rodičů a poradenství s cílem co nejklidnějšího řešení rozchodu a následného řešení situace.

 

Ve zprávě Caritas CARES 2017 spojujeme dvě věci, v nichž je Charita Česká republika výjimečná: jednak sami poskytujeme sociální služby, jednak dokážeme ze znalostí terénu čerpat, přetavit je v praktická doporučení a na úrovni legislativy být partnerem vládních institucí a úřadů. Jsme přesvědčeni o tom, že nestačí jen služby poskytovat, ale že je rovněž třeba se prát o spravedlivější systém.

 

Zatím poslední výzkum Caritas CARES se uskutečnil v roce 2015 a jeho tématem byla předluženost jako hlavní problém v oblasti chudoby a sociálního vyloučení. Upozornili jsme v něm na nutnost bojovat s prekarizací práce, prosazovali zákon o sociálním bydlení a upozorňovali na nutnost řešit problémy spojené s výživným na děti. A co se povedlo? V dluhové problematice se zpřísnil zákon o spotřebitelském úvěru, snížily se odměny exekutorů, byl zrušen poplatek z prodlení, byla prosazena tzv. akreditační novela insolvenčního zákona, dluhy a exekuce se staly celospolečenským tématem, avšak ke skutečnému zlepšení situace je potřeba udělat ještě zásadní kroky. V oblasti mezd a prekarizace práce došlo v minulých letech k opakovanému zvyšování minimální mzdy (v roce 2015 činila 9 200 Kč, od roku 2018 12 200 Kč hrubého měsíčně) a spolu s tím tzv. zaručených mezd, avšak pořád je to minimální mzda v relativním evropském srovnání podprůměrná. Na předlužené lidi se ale při zvyšování mezd nemyslelo, takže ti budou disponovat stále stejně nízkou, nezabavitelnou částkou. Velkým problémem je nadále prekarizace práce – stát např. zpřísnil podmínky pro fungování pracovních agentur, ale špatné pracovní podmínky přetrvávají mj. kvůli nedostatku zaměstnanců, který způsobuje přetížení těch současných. Zákon o sociálním bydlení nebyl přijat, ale přibývá projektů na sociální bydlení, vytvářejí se metodiky. Zákon o zálohovaném výživném nebyl přijat.

 

 Tvorba průzkumu a metodologie:

Česká republika je jednou ze 17 zemí, které se zapojily do přípravy zprávy Caritas CARES, kterou již potřetí koordinuje Caritas Europa. Ta nám dodala základní dotazník s přehledem, jaké informace máme zjišťovat, a rozhodla o zaměření na mladé lidi. Namísto možného soustředění se na široký okruh mladých jsme se zaměřili specificky na mladé lidi s kumulativními problémy. Oslovili jsme sociální pracovníky z celé republiky a výsledkem je expertní, částečně kvantitativní průzkum 85 specialistů. Jedná se o poměrně vysoké číslo. Prostřednictvím průzkumu jsme získali svědectví z praxe – příběhy lidí a problémy, s nimiž se nejčastěji setkávají.

Výsledná zpráva vznikla ve spolupráci s Caritas Europa. Celá série zpráv se pak stala podkladem ke společné evropské zprávě, která bude představena v březnu. Českou zprávu připravily ve spolupráci s Peterem Verhaeghem z Caritas Europa analytičky Iva Kuchyňková a Martina Veverková.

 

 O Charitě Česká republika

Charita Česká republika pomáhá rodinám, mužům, ženám i dětem bez ohledu na jejich věk, víru nebo zemi původu. Po celé zemi poskytují organizace Charity Česká republika 822 registrovaných sociálních služeb, 85 zdravotních služeb a 329 služeb jiného druhu. V České republice v roce 2016 Charita evidovala v rámci všech těchto služeb pomoc celkem 135 171 osobám.

 Pro mladé lidi a rodiny Charita Česká republika provozuje 40 azylových domů pro rodiče s dětmi v tísni (v roce 2016 to bylo 1 219 rodin / 3 393 uživatelů), 4 domy na půl cesty (78 uživatelů), 69 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (9 389 uživatelů) a 59 sociálně-aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (2 444 uživatelů).

 

 Kontakt pro média:

Simona Juračková, vedoucí odd. komunikace, e-mail: simona.jurackova@charita.cz, tel.: +420 603 511 242

Jan Oulík, tiskový mluvčí, e-mail: jan.oulik@charita.cz, tel. +420 603 895 984